Podle posledních zpráv je na světě přibližně 25 milionů farmářů z padesáti zemí světa, kteří jsou nějakým způsobem zapojeni do produkce kávy. A pokud vás zajímá, co je tou první nejobchodovanější komoditou, tak tou je ropa.

3. Espresso v italštině znamená „když je něco vytlačeno“.

Toto se týká způsobu, jakým je espresso připravováno – protlačováním horké vody skrz slisovanou kávu. A ačkoli má espresso ve stejném objemu více kofeinu než ostatní kávové nápoje, tak protože se spotřebovává v menším množství (pravé espresso má velikost 25-35ml), tak ve skutečnosti obsahuje pouze třetinu kofeinu oproti klasickému šálku kávy. Např.:

• espresso (25-35ml kávy) obsahuje 50-100mg kofeinu
• espresso lungo (espresso ve velkém hrnku) obsahuje 100-150mg kofeinu
• instantní káva obsahuje cca 75-170mg kofeinu na šálek
• fintrovaná káva potom 110-200mg kofeinu

4. Existují dva druhy kávy: Arabica a Robusta.

Sedmdesát procent veškeré vyprodukované kávy je Arabika. A ačkoli Robusta je méně populární, obsahuje dvakrát více kofeinu a více hořkosti. Dodává potom sílu výsledné kávě (hlavně v espresso směsích).

5. Většina kávy se vyrábí v Brazílii.

V Brazílii se vyrobí 10% veškeré světové produkce kávy, což je dvakrát více než v pořadí druhý a třetí producent, Kolumbie a Vietnam.

6. Káva byla původně potravinou.

Kávové bobule se mixovaly s tukem, aby se vytvořila energeticky bohatá svačinka. Z obalu kávového zrna se potom vyrábělo víno.

 

7. Káva patří mezi ovoce.

Kávová zrna, jak je známe, jsou ve skutečnosti peckou třešňových bobulí, které rostou na hustě sázených keřích na velkých plantážích.

8. Nejdražší káva na světě stojí 27000 Kč/kg.

A aby to nestačilo, tak se sbírá z výkalů divokých koček (Cibetek) na Sumatře. Tato kočka není schopna trávit kávová zrna a ty jsou tak v procesu trávení fermentovány přímo v žaludku. Když jsou kávová zrna vyloučena, vyrábí se z nich krásně jemná a čokoládová káva.

9. Bylo provedeno už 5 pokusů o zákaz konzumace kávy.

Nicméně k tomu, abyste zkonzumovali smrtelnou dávku kofeinu, byste museli vypít minimálně 80 šálků kávy po sobě.

11. Lidé, kteří pijí kávu, mají nižší pravděpodobnost výskytu Alzheimerovy choroby.

Výzkumníci zjistili, že starší pacienti s vysokou hladinou kofeinu v krvi se s větší pravděpodobností vyhnou Alzheimerově chorobě. Jiné studie zase ukázaly, že kofein má pozitivní vliv na cukrovku 2. typu a Parkinsonovu chorobu. Bylo také prokázáno, že kofein chrání před rakovinou kůže u žen.

12. Když do kávy přidáte smetanu, zůstane déle teplá.

Káva, ve které je smetana, chladne přibližně o 20% pomaleji než čistá černá káva.

13. Ale když do kávy přidáte mléko, snížíte tím účinky kofeinu.

Naše tělo absorbuje kávu mnohem pomaleji, když je v ní přidán tuk z mléka. To snižuje množství stimulantů a efekt, který čekáme od kofeinu. Na druhou stranu je káva s mlékem méně náročná a dráždivá pro náš žaludek.

14. Už jen vůně kávy nás dokáže probudit.

Skupina vědců zjistila, že pouhé vdechování vůně z kávy dokáže ovlivnit aktivitu receptorů v našem mozku, čímž se sníží pocit únavy a potřeba spánku. Cítíme se potom méně ospalí. 

15. Tmavě pražená káva obsahuje méně kofeinu než světleji pražená

Chuť tmavě pražené kávy je sice silnější, ale taková káva obsahuje méně kofeinu. Rozdíl v obsahu kofeinu oproti světle pražené kávě však není nijak dramatický.

16. Decaffeinated neznamená zcela bez kofeinu.

Šálek kávy z odrůdy, která je nazvána „bez kofeinu“ ve skutečnosti obsahuje 2-10mg kofeinu. Pro porovnání šálek normální kávy obsahuje 95-200mg kofeinu. Káva zcela bez kofeinu tak vlastně neexistuje.

17. 80% dospělé populace konzumuje alespoň jeden šálek kávy denně.

Průměrný denní příjem kofeinu u těchto konzumentů je 200mg a průměrně jeden takový konzument kávy vypije dvě kávy denně. Celkově se na celém světě vypije každý den více než 2,5 miliardy šálků kávy.